11.4.2008 - Komunisté si při řešení problémů musejí vzájemně naslouchat

Ve své práci chci navazovat na dosavadní práci Antonína Ludvíka, který pracoval ve funkci předsedy KR KSČM v předcházejícím období. Jeho zásluhou se podařilo v nově vytvořeném kraji zabezpečovat činnost KSČM a vytvořit základní pravidla spolupráce jednotlivých okresních organizací. Chci pokračovat v jeho úsilí na zabezpečení koordinační činnosti, která je základním principem činnosti krajské rady. V dalším období bych chtěl položit důraz na využití zkušeností zastupitelů kraje, měst a obcí při zefektivnění práce odborného zázemí. V této činnosti hodlám využít znalostí i co nejširšího okruhu kandidátů za KSČM, kteří nebyli zvoleni, a zapojit je do práce ve výborech a komisích při jednotlivých zastupitelstvech. Měl by to být i základ koncepce personální práce v rámci kraje. To má svůj význam i v souvislosti s nejdůležitějším úkolem v nejbližším období, a tím je zabezpečení voleb do krajského zastupitelstva.

S čím má KSČM v kraji největší problémy, co se zde naopak daří?
Problémy v činnosti stranické práce v rámci Zlínského kraje se nijak významně neliší od celostátní situace. Jedná se zejména o věkovou strukturu členské základny. S tím souvisí i možnosti stanovení úkolů pro jednotlivé ZO KSČM, práci s mládeží a mladý mi členy KSČM. Tady je třeba v rámci kraje využít zkušeností okresů Kroměříž a Zlín, kde práce s mladý mi členy přináší lepší výsledky. Dalším problémem je prezentace činnosti našich zastupitelů v médiích - ať už v tiskovinách nebo v elektronické podobě. I když naši zastupitelé předkládají své vlastní návrhy nebo se vyjadřují k návrhům vládnoucích koalic na odborné úrovni, jsou návrhy ve většině případů zamítnuty a veřejnost se o nich nedoví. KSČM tím ztrácí velkou možnost oslovení veřejnosti. Dobré zkušenosti máme naopak v zapojení našich členů do zájmových a společenských organizací. Úspěšná činnost našich členů má vliv na utváření názoru na KSČM u našich spoluobčanů.

Jste nejen předsedou krajské rady, ale nedávno jste byl zvolen opět do funkce předsedy OV KSČM ve Vsetíně a delegátem sjezdu. S čím na sjezd pojedete, co od tohoto rokování očekáváte?
Na sjezd pojedu jako delegát okresní organizace KSČM ve Vsetíně. Z toho vyplývá i to, s čím na toto jednání pojedu. Okresní konference přijala závěry k předsjezdový m materiálům předloženým k diskusi. Mimo to přijala i stanovisko ke změně struktury řízení strany diskutované v poslední době - a to je jednoznačně negativní. Snížení nebo zvýšení počtu členů jednotlivých výborů není hlavní problém, který KSČM musí v nejbližší době řešit v organizačním a ekonomickém řízení strany. V diskusi na naší okresní konferenci se nejčastějším tématem stala realita dnešního života občanů. Lidé žijí v ekonomických, morálních i vztahových problémech dnešního kapitalismu a od KSČM očekávají způsoby řešení, změnu stavu. Nestačí problémy pouze popsat, ale je nutné hledat a najít řešení. To očekávají od KSČM a tedy i od jednání a závěrů VII. sjezdu. Já osobně budu také bedlivě sledovat závěry a postoje sjezdu k práci s mládeží. Poslední dokument přijatý na 18. zasedání ÚV KSČM je nedostačující. V současné situaci je však nutno každý krok vedoucí k oslovení mladé generace přivítat. Bez odpovědnosti každého člena, každé ZO KSČM za práci s mládeží, je jmenování manažerů pouhý m gestem pro vytváření funkcí.

Jak by se po sjezdu měla orientovat práce strany v naší republice?
Jsem přesvědčen, že KSČM by se měla orientovat na práci pro lidi. Pro naplnění svého působení však musí najít spojence - občana. V této souvislosti je potřebné spojení levice v této zemi. Na rozdíl od vedoucích špiček ČSSD jejich volič je levicový. Pokud tato strana má své bohumínské usnesení, může KSČM mít třeba své hradecké usnesení (výzvu), ve kterém vyzve ČSSD ke společnému řešení problémů ve zdravotnictví, školství i v sociální oblasti ve prospěch občanů této republiky. Je třeba najít styčné body v programech obou levicových stran a ty prosazovat. Tento návrh by byl určen zejména levicový m voličům ČSSD. Při této práci pro lidi je však nutno, aby komunisté byli jednotní, při řešení úkolů si naslouchali a řešili problém, ne svou neomylnost, někdy i ješitnost. Aby úsilí na řešení vnitrostranických problémů nebylo několikanásobně větší než na řešení problémů společnosti.