25.2.2013 - Galimortovo divadlo marionet baví děti i dospělé

Soubor nese jméno čerta, který byl první marionetou, jež obohatila jeho loutkový inventář

Orlová, Bohumín – Galimortovo divadlo marionet je mladý soubor, v němž se hraje převážně marionetami, tedy loutkami ovládanými shora dráty nebo tenkými provázky. Za úplný začátek tohoto loutkářského souboru, který momentálně působí v orlovském kulturním domě, se dá považovat jeden z červencových večerů roku 2007, kdy principál Tomáš Richter společně s devíti dětmi odehrál představení u táborového ohně. Galimortovo divadlo pak čtyři roky působilo při Domě dětí a mládeže Fontána a zhruba před rokem přesídlilo do Orlové, kde nedávno pobavilo děti i dospělé pohádkou Lakomý Kašpárek. "Náš soubor momentálně představují tři dospělí, včetně mě,a tři děti. My,dospělí,jsme stálí, ale bohužel se stává, že nás některé děti čas od času opustí. Většinou ty, které překvapí, že je zapotřebí nějaká ta trpělivost, soustředěnost, že musí poslouchat a že to není taková legrace, jak si myslely," přibližuje principál Galimortova divadla marionet Tomáš Richter.

On sám se loutkovému divadlu ve svém volném čase věnuje už více než deset let. "Oživlé marionety mě vždycky fascinovaly, nejvíce Spejbl a Hurvínek. Dokonce jsem se setkal s Helenou Štáchovou (česká loutkoherečka, jedna z výhradních interpretek loutky Máničky – pozn. aut.), která si na mě udělala čas po jednom z představení, a krásně jsme si popovídali," vzpomíná principál s tím, že tato kouzelná žena mu dodala potřebnou energii a sílu hrát, i když někdo opustí soubor týden před premiérou nové, hodiny secvičované hry.

Zatím pohádky, v budoucnu i činohry

Repertoár Galimortova divadla zatím tvoří převážně pohádky a komediální hry. Tomáš Richter však dává momentálně v Bohumíně dohromady dospělý soubor, který by se věnoval hlavně činoherním záležitostem. "Jeden nápad už mám z větší části sepsaný. Je to takový horor pro dospělého diváka, ale předvedení vyžaduje alespoň pět dospělých loutkoherců, takže komu je mezi sedmnácti a šedesáti lety a má chuť vyzkoušet si něco nového, tomu je naše divadelní náruč otevřená," dodává principál. Potenciální loutkoherci by se však zpočátku měli obrnit trpělivostí, protože diváci to, co vidí, berou jako samozřejmost, ale za oponou je to prý dost složité.

"Nahoře je hotový poprask. Všude samá ruka, každý se cpe. Další věc je, že my, loutkoherci, to vidíme seshora, takže se snadno stane, že loutka nestojí, jak by měla. Chce to prostě cvik a praxi," vysvětluje režisér. Nejdůležitější prý je nacvičit představení tak, aby byly pohyby loutek stmelené s hlasem, projevem i emocemi. "Manipulátor musí diváka přesvědčit a vnutit mu iluzi, že loutka, kterou ovládá, je živá a žije si svým životem," říká závěrem Tomáš Richter. Nejbližší představení Galimortova divadla marionet se uskuteční v dubnu v Opavě.