3.5.2013 - Radost z osvobození nelze slovy popsat, říká pamětnice

Karviná, Horní Suchá – "Byl konec dubna a my jsme cítili ve vzduchu, že svoboda je na dosah. Všichni jsme se navzájem ujišťovali, že to nejhorší už máme za sebou a že odteď už bude jenom dobře. A zakrátko se sen stal skutečností. Střely zaznívaly čím dál méně, až nakonec utichly úplně. A my jsme věděli, že je konec a že jsme osvobození. Hlásili to v rádiu a lidé do oken vyvěšovali prapory. Takovou radost jsme měli, to ani nelze popsat," vzpomíná třiadevadesátiletá Krystyna Dudziková, která osvobození prožila v Horní Suché, kam se přistěhovala z rodného Krakova.

"Na třetího máje po poledni ještě do Suché směrem od Karviné přimašírovali ruští vojáci a ptali se, zda jsou Němci pryč. Těm už byl ale dávno konec, tak zas mašírovali dál," dodává žena, která nyní bydlí v karvinském Novém domově. Právě dnes uplynulo 68 let od osvobození Karviné a Orlové. Osvobozovací boje po celém Karvinsku byly součástí tzv. ostravské operace, kde operovala vojska 4. ukrajinského frontu generála Jeremenka. Od konce března stála frontová linie v blízkosti Prstné a Petrovic. Nacisté zvolili možnost rychlého ústupu a likvidovali náložemi železniční trať od Petrovic směrem do Karviné a Bohumína, podmiňovali mosty a přístupové cesty, strategická místa opevnili zákopy.

Od 1. května stříleli Rusové z marklovických polí a Němci jim odpovídali z úkrytů mezi domy v Hranicích a v kolonii Vagónka, bojovalo se i ve Fryštátě. Teprve 2. května kolem 22. hodiny začali nacisté ustupovat z posledních pozic směrem ke Karviné.

Obce Karviná a Louky byly osvobozeny 3. května brzy ráno bez většího odporu.