DOTAZ OBČANA:

Již několik dnů nás opětovně trápí nepříznivé rozptylové podmínky, zvýšená prašnost, zvýšena koncentrace škodlivých látek, prostě smog, cca 5krát více i vícekrát než jsou přípustné limity. Pan starosta v posledních volebních slibech na senátora sliboval, že se zasadí o lepší ovzduší. 

Zatím se stav ovzduší nezlepšuje, je to přímo opačně, opatření jako zákaz pálení trávy a listí nic neřeší, to je sezónní záležitost v době, kdy rozptylové podmínky jsou dobré.  Kroky radnice v odlesnění Gliňoče jsou přímo kontraproduktivní, bude trvat než bude nahrazena masa a plocha zeleně, která produkuje kyslík a chytá prach, byť to byly stromy nekvalitní či neušlechtilé.

Jako jednoho z hlavních znečišťovatelů považuji topeniště rodinných domů, kdy lidé s ohledem na ekonomické možnosti přešli na levné nekvalitní (např. polské uhlí do elektráren), oheň rozdělávají tím, že podpálí odpadky. Před léty jsem se zde zpět přistěhoval, město mělo heslo, že tady stojí za to žít. Zřejmě se opakuji, přejmenoval bych ho, že Bohumín je město, kde se nedá žít, zejména v zimě, protože tu nejde dýchat.

Myslím, že úředníci, strážníci by měli minimálně ústně vytýkat či upozorňovat nezodpovědné paliče, protože viditelně obtěžují jiné spoluobčany. Jak již jsem psal, v některých obcích mají tzv. kouřové hlídky. Měla by být větší osvěta. Extrémně to řešili třeba v Londýně či Dublinu, kde spalování pevných paliv úplně zakázali, ale takové opatření asi není možné.

ODPOVĚĎ Z RADNICE:

Smog je bohužel trápením velké části Moravskoslezského kraje a zasahuje stejnou měrou celý okres Karviná, Ostrava a širší okolí. Bohumín a Věřňovice jsou stále uváděni jako nejhorší, protože tady máme měřící stanice a protože jsme položeni na soutoku Odry a Olše, které je vůbec nejnižším místem celého Moravskoslezského kraje. Navíc jsme nejblíže na hranici s Polskem, kde se neprovádí ani při inverzi žádná regulace.

Hlavní příčinou znečištění v Bohumíně jsou prachové emise z hutních podniků v Ostravě a v okolí, kterými je Bohumín při převládajícím jihozápadním proudění větrů zasažen. Dalšími zdroji znečistění jsou mobilní zdroje, a to hlavně automobily. Nemalý vliv mají na znečištění ovzduší také malé zdroje, mezi které patří pevné topení v rodinných domcích. Malé zdroje se staly v posledních třech až čtyřech letech výrazným lokálním zdrojem znečistění. Kvůli rostoucím cenám zemního plynu se totiž mnoho občanů v rodinných domcích  z ekonomických důvodů vrátilo k vytápění méně kvalitními pevnými palivy, například hnědým uhlím či kaly, nebo dokonce běžným domovním odpadem, což životnímu prostředí rozhodně neprospívá. Dalším problémem je pro Bohumín už zmiňované sousední Polsko, kde se neprovádí ani při inverzi žádná regulace.

Po celé léto jsme v Bohumíně prakticky nezaznamenali překročení limitu, situace se vždy zhorší v zimě, kdy se změní rozptylové podmínky a k exhalacím z výroby a dopravy, které jsou po celý rok stejné, se přidá ještě problematika vytápění. A tady ruku na srdce, mnoho lidí bez ohledu na to, že je inverze a smog, bezohledně pálí listí anebo plasty a domovní odpad nebo kaly či nekvalitní uhlí.

Zakázat používání těchto méně hodnotných paliv pro topení v rodinných domcích město v minulosti zkoušelo vydáním obecně závazné vyhlášky. Ta však bohužel nepřinesla patřičný efekt. Kontrola dodržování této vyhlášky byla totiž velmi problematická, lidé nemuseli úředníky pustit na kontrolu sklepa či kotelny, a tak bylo používání nekvalitních tuhých paliv jen velice těžko prokazatelné.

V novele zákona o ochraně ovzduší, která platí od loňského září, je nově přímo zakotveno, že se nesmí pálit méně hodnotné paliva, a to hnědé uhlí energetické, lignit, uhelné kaly a proplástky. Problém s kontrolami však zůstal. Lidé stále nejsou povinni pustit úředníky na kontrolu do sklepa či kotelny, aby zjistili, jaké topivo používají. Přesto hříšníky, kteří prokazatelně zamořují ovzduší nekvalitními palivy (podle toho, co vychází z jejich komínů), hlásí strážníci pracovníkům odboru životního prostředí. Vlastníka nemovitosti si pak úředníci z oboru životního prostředí předvolávají na radnici k projednání a podání vysvětlení. Při projednávání lidem vysvětlují, co zákon nepovoluje, jaké škodliviny produkují, co tím způsobují, jaké postihy jim hrozí a apelují na jejich zdravý rozum. V případě, že k takovému jednání dochází u fyzické osoby opakovaně a je možné to dokázat, postoupí případ k přestupkovému řízení u právního odboru, za nějž už hrozí sankce. Ročně řeší strážníci i pracovníci odboru životního prostředí několik desítek těchto případů. Legislativa v oblasti kontroly je ovšem naprosto nedostatečná.

Města, ale ani kraj a stát, rychlá řešení této problematiky nemají, a ani neexistuje, když největší vliv má počasí, protože byť se topí stejně, vyrábí stejně a jezdí stejně, tak se situace ze dne na den liší v řádu stovek procent. To ale neznamená, že nelze dělat nic, je třeba zlepšovat podmínky tam, kde to lze a to dlouhodobě a postupně. Tzn. podniky musí postupně snižovat emise z výroby. Těchto zdrojů tady máme na Ostravsku mimořádně mnoho. ČR musí vyjednávat, aby stejná opatření přijímali i v Polsku, odkud prokazatelně pochází velká část znečištění. Stát by měl stavět postupně obchvaty měst a ne zastavovat rozestavěné stavby, jak se bohužel v případě Bohumína stalo například při výstavbě skřečoňského mostu a jeho napojení na dálnici. Naštěstí jsme si pak společně všichni dostavbu mostu i jeho obchvatu vybojovali. Musíme usilovat o čištění cest všech kategorií, tomu ale neprospívá omezování financí pro ŘSD, kraje a u obcí na veřejně prospěšné pracovníky, kteří se velkou měrou podílí právě na zametání a čištění města. A i když všichni společně budeme provádět všechny tyto kroky, situace se nezlepší rychle a pravděpodobně každou zimu budeme tímto problémem trpět. Na řešení ale nesmíme rezignovat.

Jednou z aktivit pro zlepšení ovzduší je "Pracovní skupina k řešení nevhodné situace z hlediska kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji“, která byla zřízena na základě Akčního plánu pro Moravskoslezský kraj na rok 2011. Jejím členem je i starosta Bohumína Petr Vícha. Právě minulý týden tato skupina s ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou zasedala a účastnil se jí i polský ministr. Z polské státní správy se jednání zúčastnilo asi 60 lidí. Zájem o hledání řešení je jak z české, tak z polské strany, ale nebude to rychlé řešení, zvlášť když je inverze a nefouká.

V březnu 2011 město Bohumín organizovalo pro širokou veřejnost  konferenci o kvalitě ovzduší v Bohumíně s předními odborníky v této oblasti a zástupci velkých firem sídlících na území města Bohumína. O aktuálních tématech hovořili a diskutovali s občany odborníci z Krajské hygienické stanice, Zdravotního ústavu, Českého hydrometeorologického ústavu, České inspekce životního prostředí a bohumínských podniků.

Město Bohumín podpořilo a organizovalo Kampaň Dýcháme to, čím topíme - Týden za čisté ovzduší, které se  v Bohumíně konalo v únoru 2012. Setkání proběhlo se zástupci města, kteří diskutovali se studenty, občany města o problematice znečišťování ovzduší, zejména při spalování odpadků v kotlích a jeho důsledku na zdraví člověka.

V roce 2012 město Bohumín nad rámec platné legislativy uzavřelo s většími průmyslovými podniky smlouvu o dobrovolné spolupráci – deklaraci, ve které  se společnosti zavázaly ke konkrétním krokům v oblasti životního prostředí, a to nejen v době smogové situace.

S cílem dosažení zlepšení stavu ovzduší v Bohumíně rozhodli zdejší zastupitelé o vydání dvou obecně závazných vyhlášek, a to o zaplachtování aut při přepravě sypkého materiálu, která platí od 1. 7. 2011 a od 10. 5. 2012 platí vyhláška, která zakazuje pálit listí či jiné suché rostlinné materiály.

Město naplnilo dlouhodobou koncepci v centrálním zásobování teplem a napojilo kotelny na dálkové vytápění z elektrárny Dětmarovice. Projekt se jmenoval "Vyvedení tepla z elektrárny Dětmarovice a nová soustava centrálního zásobování teplem v Bohumíně." Díky vybudování zcela nové teplovodní sítě ve městě samotném a jejímu napojení na elektrárnu v Dětmarovicích bylo odstaveno 57 lokálních kotelen. A právě tyto kotelny již nezatěžují bohumínské ovzduší 11,5 tunami oxidů dusíku a 13,5 tun oxidu uhličitého každý rok. Teplovod momentálně zásobuje teplem přes 5000 bytů. Mezi další vytápěné objekty patří školy, kulturní a jiné městské budovy, výrobní i nevýrobní objekty. Do budoucna se teplovodní soustava bude ještě rozšiřovat a počet napojených objektů bude přibývat. Výstavba teplovodu přišla na 500 milionů korun, ale město do vybudování nevložilo ani korunu. Toho se ujala Skupina ČEZ, která zrealizovala jak projektové přípravy, tak financování i provoz teplovodu, na který se budou v dalších letech napojovat ještě další domy. Za tento počin se městu i Skupině ČEZ dostalo v dubnu 2012 zvláštního uznání poroty v celostátní soutěže „Český energetický a ekologický projekt / stavba / inovace“. Cenu udělila porota soutěže za přínos projektu ke zlepšení ovzduší ve městě.

Město Bohumín podporovalo ministerstvo životního prostředí v úsilí, aby se na dálnici D1 mohlo jezdit bez poplatku v úseku z Ostravy do Bohumína z důvodu špatného stavu ovzduší na Ostravsku. Opatření vstoupilo v platnost v lednu loňského roku a bude platit dva až tři roky a osvobodí úsek dlouhý 22 kilometrů od dálničních poplatků.

Bohumín je jedním z iniciátorů založení nového svazku obcí. Svazek má pomoci městům s poškozeným životním prostředím společně koordinovat postupy při řešení zhoršeného stavu ovzduší a jiných ekologických zátěží a město Bohumín bude podporovat jeho vznik, pokud se ukáže, že pracovní skupina ministra  životního prostředí poleví v započatém úsilí.

Bohumín je také místem monitoringu čistoty ovzduší, hodnoty znečištění ovzduší sleduje automatická měřicí stanice v Jateční ulici, kterou od 1. 5. 1993 provozuje Český hydrometeorologický ústav. Od 14. 7. 2004 je provoz této stanice hrazen Krajským úřadem Moravskoslezského kraje. Je to stanice typu pozaďová, zóna předměstská s charakteristikou obytné i průmyslové zóny. Stanice měří hodnoty znečištění oxidem siřičitým, oxidy dusíku a polétavým prachem. Je plně automatizovaná s dálkovým přenosem dat.

Na území města probíhají také další měření stavu ovzduší, Zdravotní ústav Ostrava je hlavním garantem 2 projektů, které se již realizují. Dalším z partnerů projektu je ČHMÚ Ostrava a VŠB Ostrava, druhý projekt je ve spolupráci s Polskem.

Každoročně  provádíme osvětu obyvatel Bohumína tiskem, letáky,  na webových stránkách našeho města naleznete ekologické okénko s informacemi a čerstvými aktualitami ze všech složek životního prostředí, tzn. i ovzduší. Každý den jsou  prostřednictvím webu i smsek rozesílány registrovaným zájemcům informace o aktuálním stavu ovzduší.

Město Bohumín naplňuje „Program podpory ozdravných pobytů dětí z oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší", který slouží k financování ozdravných pobytů dětí z oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Děti z Bohumína jezdí na léčebné pobyty do Metylovic a Zlatých Hor a město tyto pobyty  v roce 2011 podpořilo finanční částkou 81 tisíc korun, v roce 2012 156 tisíc korun a pro  rok 2013 má vyčleněno na tyto ozdravné pobyty už 180 tisíc korun.

Na podzim 2012 odstartovalo v Bohumíně masivní sázení nových stromů, ve kterém se bude pokračovat letos na jaře a na podzim. Hned na třech místech v Bohumíně o rozloze 29 hektarů se vysadí přes dva tisíce stromů a více než tisícovka keřů. Nových stromů se dočkají na dvou místech ve Skřečoni, a to v lokalitě Gliňoč (v Gliňoči se kácely jen suché a poškozené stromy, namísto nich se vysadilo 700 nových stromů, viz článek o výsadbě izolační zeleně) a Dolní pole, a v Záblatí v blízkosti sídliště v Tovární ulici. Vznik nových zelených pásů je součástí projektu nazvaného „Výsadba izolační zeleně.“ Náklady na něj jsou 5,3 milionu korun, dotace EU z Fondu soudržnosti a ze státního rozpočtu přitom pokryje 90 procent z této částky, a to 4,4 milionu korun. Bohumín už teď ale pracuje na dalším takovém projektu „izolační zeleně“. Rád by totiž získal další evropské prostředky na výsadbu stromů ve dvou dalších lokalitách v Záblatí, a to v okolí Budovatelské a Revoluční ulice na bývalém hřišti Faja.

Město poskytuje příspěvky na pobyty dětí v mateřských školách a základních školách v  přírodě,  které ročně dosáhnou výše 400 tisíc korun.  Dále město dotuje sportování  dětí v rámci tělesné výchovy i mimo vyučování, jedná se o dotování sportovních aktivit (bruslení, saunování, plavání, adventure golf, míčové hry,  pobyt v solné jeskyni apod.). Tyto dotace školám a neziskovým organizacím činí ročně 750 tisíc korun. Město Bohumín se v roce 2011 zapojilo do projektu Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Školy v přírodě,  zaměřené na enviromentální výchovu, účastnilo se na  cca 350 žáků bohumínských ZŠ, dotace cca 1,1 milionu korun byla poskytnuta z rozpočtu Ministerstva životního prostředí. Tento projekt SFŽP opět vyhlásil, přihlásilo se do něj pět bohumínských základních škol a děti vyjedou do přírody v letech 2013 a 2014.

Podrobnější informace o našich aktivitách naleznete na našich webových stránkách, např. v již zmiňovaném ekologickém okénku http://www.mesto-bohumin.cz/cz/o-meste/ekologicke-okenko/ovzdusi/.

V Bohumíně nám záleží na tom, v jakém prostředí žijeme a co dýcháme! Svědčí o tom i přehled našich výše zmíněných aktivit. Myslíme si, že jich není málo. Možnosti města bohužel nejsou neomezené a všemocné. Nejen Bohumínu, ale i dalším místům by pomohly obchvaty měst (např. na našem území I/67 Bohumín – Karviná) a mezinárodní dohody s Polskem na snižování emisí z podniků.

I přes naši veškerou snahu však celostátní legislativu a mezinárodní jednání neovlivníme. Tady musí zasáhnout stát a účinně jednat o snižování emisí z podniků našich polských sousedů. I když se budou města snažit sebevíc a české podniky budou omezovat emise z podniků, tak bez závazné a účinné spolupráce s polskými sousedy, budou mít všechny naše kroky mnohem menší efekt, než kdyby se k omezování vypouštění škodlivin do ovzduší přidalo i Polsko. Spolu s ostatními obcemi na Karvinsku budeme apelovat na stát, aby situaci s ovzduším na Ostravsku účinně řešil. Doufejme, že nebudeme čekat příliš dlouho. U nás v Bohumíně uděláme v rámci našich "městských" možností pro lepší ovzduší maximum. 

Lucie Balcarová
tisková mluvčí Bohumína

Ilustrační foto: archiv města