DOTAZ OBČANA:

Proč se v Bohumíně při údržbě zeleně používají v tak velké míře herbicidy a strojní zařízení na benzinový motor, když každý ví, jak je to s ovzduším a znečištěním v našem regionu? Kolem každého stromu, keře v našem městě je vypáleno kolo trávy a už toto působí jak kus měsíční krajiny. V jiných městech se to tak nepoužívá (viz foto). Pro neinformované - herbicidy zničí vše i brouky, žížaly v okolí. Dostávají se do ovzduší při parném počasí v létě a vítr tomu ještě pomůže. Kolik město registruje alergiků zejména u dětí a mládeže? Závěr: Herbicidy škodí všemu živému, vysoká tráva jen dráždí alergiky. Sekací traktory, ruční sekačky a foukáče prachu z chodníků mají benzinové motory bez katalyzátorů. Navíc už jejich neodmyslitelný rachot v letních dnech v Bohumíně. Přispívá to městu ke zdraví nebo jen relativní kráse? Oč tady usilujeme?


ODPOVĚĎ Z RADNICE:

Ošetření výsadbové mísy bezprostředně kolem stromků v jarním období se provádí biologicky odbouratelným herbicidem preventivně, abychom zamezili poškozování kmínků stromů strunovými sekačkami při provádění dokosování travnatých ploch. I nevelký šrám u krčku kmínku má za následek trvalý handicap stromu, což velmi negativně ovlivňuje jeho zdravotní stav zejména v nejkritičtějším období zakořeňování stromu na stanovišti. Tento způsob ošetření stromů také velmi usnadňuje sečení trávy v ploše. Tento postup je tedy zaveden výhradě ve prospěch stromů, zejména těch mladých perspektivních, které mají tenčí a zranitelnější kůru. Prstenec půdy bez vegetace kolem stromku na fotce je z náměstí T. G. Masaryka, kde se jedná o již rozpadlý mulčovací materiál z výsadbové mísy.

Jinak se herbicidy (nebo i jiné chemické přípravky obecně) používají při údržbě veřejné zeleně v naprosto minimální a té nejnutnější míře. Nevím, jestli se tazatel ptá na používanou mechanizaci, nebo jestli vůbec chce polemizovat o nutnosti sekat trávu. Trávníky se sečou standardně v závislosti na tom, do jaké intenzitní třídy patří. Četnost sečí je závislá na přípustné výšce 75 % rostlin travní směsi v té konkrétní lokalitě (náměstí a další velmi frekventované plochy jsou zařazeny do I. kategorie, většina sídlišť, dvorů a uličních pásů jsou dvojky, uliční pásy v odlehlejších městských částech a rozsáhlejší celistvé travnaté plochy jsou pak trojky). Mírnější režim sečení je zaveden v parku Petra Bezruče, a to na základě doporučení projektu Regenerace parku Petra Bezruče, kdy kvůli ochraně poškozených kořenových náběhů velmi cenných velkých stromů, zejména dubů, byl radikálně omezen počet sečí a tím i škodlivé pojíždění v kořenových zónách stromů na nejnutnější minimum. Tady bude snad tazatel spokojen.

Nelze však říct, že tento upravený režim se setkává jenom s příznivými ohlasy. Občané, především rodiče malých dětí vznášejí požadavky na intenzivnější sečení kvůli obavě z klíšťat. Firmy provádějící údržbu zeleně používají sekací stroje tři roky staré s certifikací pro sekání splňující atest EU s nízkoemisními naftovými motory. Drobné mechanizmy s benzínovými motory jsou taktéž atestované. „Fukary“ se používají, aby se na chodnících nehromadily zbytky posečené trávy. Při veškeré snaze používat kvalitní stroje s minimalizovaným dopadem na životní prostředí asi těžko vyhovíme požadavku sekat úplně bezhlučně.

Režim údržby veřejné zeleně je jednoznačně kvalitativně a kvantitativně stanovený diferencovaně pro jednotlivé plochy zeleně a vychází ze specifik konkrétních lokalit. Plochy s vysokou reprezentační hodnotou s mimořádně velkým významem utvářejícím vzhled části města se také udržují intenzivněji než vnitroměstské plochy s průměrnými nároky na péči. Ty se zase udržují intenzivněji než funkční typy krajinné zeleně v odlehlejších částech města. Do hry vstupují i specifické požadavky na některé lokality, třeba výše zmiňovaná ochrana hodnotných dřevin v parku. Každopádně usilujeme o to, aby údržba zeleně citlivě odrážela potřeby daného území s ohledem na finanční možnosti města.

Ľubica Jaroňová
odbor životního prostředí a služeb
Městský úřad Bohumín

Foto: tazatel