DOTAZ OBČANA:

Mám půlroční štěně a asi dvakrát za čtrnáct dní ho musím od osmi do jedné nechat doma samotného. Štěká a sousedka si začala stěžovat domovníkovi, že jestli nepřestane štěkat, zajde si stěžovat. Pejska ale nemám po dobu, kdy nebudu doma, kam dát, a do útulku ho kvůli tomu dát nechci. Hodně mi přirostl k srdíčku. Co mi za to hrozí, když si vážně začne sousedka stěžovat? Můžou mě vystěhovat?


ODPOVĚĎ Z RADNICE:

V ustanovení §127 občanského zákoníku je stanoveno, že vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného, nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv, kdy kromě jiného nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem. Pod pojmem „nad míru přiměřenou poměrům“ lze zahrnout i štěkání psa. Z uvedeného tak vyplývá, že vlastník psa musí učinit vhodná opatření, aby zamezil obtěžován štěkotem svého psa, například přemístění boudy, vhodné umístění psa v bytě po dobu nepřítomnosti vlastníka. V případě, že dochází k obtěžování štěkotem psa, má každý občan, který je štěkotem psa obtěžován, právo si stěžovat. V případě, že dochází soustavně k obtěžování hlukem a vlastník psa neučil žádná vhodná opatření k jeho zamezení, může ten, kdo je tímto hlukem obtěžován, podat na tuto osobu žalobu u okresního soudu. V případě úspěchu dané žaloby soud ve svém rozhodnutí zakáže této osobě (sousedovi, vlastníku bytu) obtěžovat jiné sousedy hlukem. Toto rozhodnutí soudu je pak vynutitelné. I když je právně stanoveno, jak se domoci ukončení rušení klidu, právní řešení tohoto problému by mělo být až poslední alternativou. Přednost před tímto řešením by měla mít lidská tolerance a ohleduplnost.

Miroslav Kendiura
právní odbor
MěÚ Bohumín