BOHUMÍN – Bohumín by v daleké budoucnosti mohl získat po železniční a dálniční dopravě i vodní cestu. Plánovaná trasa vodního kanálu Dunaj-Odra-Labe, o kterém se začalo vážně uvažovat už v roce 1873, by totiž měla vést i přes území Bohumína. Město sice není proti vzniku vodního kanálu, ale opakovaně upozorňuje na to, že zásadně nesouhlasí s navrhovanou trasou.

„Na území Bohumína se s kanálem počítá ve směru od Ostravy ve stávajícím toku Odry, a to od Vrbice až po Starý Bohumín. Ve Vrbici by měl vzniknout přístav, kvůli kterému by mělo dojít k částečnému zasypání Vrbického jezera a měl by tady vzniknout přístavní bazén obdobně jako je tomu na území Polska,“ sdělil Dalibor Třaskoš z odboru rozvoje a investic bohumínské radnice a dodal, že ve Starém Bohumíně se má trasa kanálu z koryta řeky odklonit ve stylu Baťova kanálu. To však městu vadí.

„Nejsme proti výstavbě vodního kanálu, ale opakovaně upozorňujeme na to, že nesouhlasíme s navrhovanou trasou přes zastavěnou část Bohumína a částečně i přes chráněné meandry a Naturu 2000. Kanál zasáhne do posledního zbytku volné krajiny v našem městě, které je už teď extrémně průmyslově a dopravně zatížené. Nabízí se ale možnost vést kanál od Starého Bohumína přes Polsko, kde jsou pro něj mnohem ideálnější podmínky. Jsou tam pole a louky, nestojí tam domy a není tam celoevropsky chráněné území. Žádáme proto Vládu České republiky, aby přehodnotila tuto původní trasu a posoudila možnost vedení kanálu přes Polsko,“ řekl starosta Bohumína Petr Vícha.

Velkolepý projekt na konci loňského roku oprášilo Ředitelství vodních cest. Vyhlásilo veřejnou soutěž za 6 milionů korun na zpracování studie proveditelnosti plavební trasy Dunaj-Odra-Labe. Ta má podrobně prozkoumat technické možnosti. Pokusy o splavnění Odry už tady jednou byly. V roce 1975 vznikl na hranici Šunychlu a Kopytova říční přístav, u kterého lodě několikrát skutečně zakotvily. Jenže už tenkrát loďaři bojovali s vodou a korytem. U remorkéru museli dokonce upravit lodní šroub. „Viděl jsem první plavbu, slavnostně ji tehdy propagovali. Bylo to ale mnoho povyku pro nic. Po dvou, třech plavbách skončila kvůli komplikacím s nízkým stavem vody, kdy nebylo možné na lodi materiál jako železo a ocel přepravit, aniž by se nemusela zvyšovat hladina vody odpouštěním vody z přehrad,“ uvedl kronikář Bohumína Zdeněk Veselý.

Poprvé se o splavnění uvažovalo už v roce 1873. Poslední návrh trasy kanálu je z roku 2007. S tím ale Bohumínští nesouhlasí. V Polsku navíc údajně není připravených až 60 kilometrů toku. Současné plány státu, který počítá s vedením vodního kanálu přes území Bohumína, přináší městu jen problémy a komplikace. V cestě kanálu Dunaj-Odra-Labe totiž platí tzv. územní rezerva, která je obdobou stavební uzávěry a znamená dlouhodobou blokaci rozvoje v městských částech Šunychl a Starý Bohumín. „I kdyby kanál nebyl na pořadu dne ještě dalších sto let, tak nám dělá problémy v územním plánu. Je zakreslen v místech, kudy prochází přes Starý Bohumín a Šunychl kolem Kališova jezera a čistírny odpadních vod, která by byla na ostrově, a přes Kopytov. Nesmí se tady proto provádět žádná výstavba, a to nás blokuje v rozvoji,“  konstatoval Petr Vícha, starosta Bohumína.

Přes místní meandry Odry kanál jít nemůže, protože jsou chráněnou přírodní památkou, proto musí vzniknout umělý vodní obchvat. Ten by byl podle všeho kanálem se stojatou vodou. Kvůli vyrovnání hladiny by navíc musela vzniknout u Kopytova plavební komora. „Kvůli vzniku kanálu by se převážně v Šunychlu musel odtěžit kus země, vznikla by vodní plocha v šířce několika desítek metrů, kde by kanál vedl zcela nově,“ naznačil Dalibor Třaskoš.

Město proto opětovně žádá vládu o přehodnocení trasy kanálu Dunaj-Odra-Labe. „Trváme na tom, aby se od Starého Bohumína posoudila možnost vést kanál přes území Polska. Podle nás nehrozí na polské straně takové střety se stávající zástavbou ani ochranou přírody. Vést kanál navrženými trasami přináší mnohé otazníky a rizika, a to nejen od zásahu do přírodní památky, ale například i po střet trasy s naší čistírnou odpadních vod a změnu odtokových poměrů,“ doplnil Vícha.

Vedení trasy přes polské území je zmíněno i v Územní studii reálnosti a účelnosti územní ochrany průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe z roku 2007. Ta hovoří o tom, že negativní zásah do vodní cesty a chráněných přírodních stanovišť (Natura 2000: PO Heřmanský stav-Odra-Poolší, EVL Meandry dolní Odry) je natolik zásadní a nepředpokládá se, že by jej podstatně mohlo změnit technické řešení či dílčí úprava trasy. Ze studie vyplývá, že negativa by bylo možné omezit pouze tím, že trasa kanálu povede přes Polsko. „Už tyto výzkumy odborníků říkají, že jedinou variantou, kdy by měl kanál dostatek vody, je v případě mnohomiliardových investic na různých částech toku trasa průpichem přes území Polska,“ dodal Petr Vícha.

Své negativní stanovisko k navrhované trase vodního kanálu přes Bohumín již město mnohokrát deklarovalo. A to například už v roce 2001, kdy připomínkovalo územní plán velkého územního celku Ostrava-Karviná, v roce 2008 při projednávání Politiky územního rozvoje ČR anebo naposledy v červnu 2010 při jednání o návrhu vydání Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje. „Svůj nesouhlas jsme už uplatňovali na jednotlivých ministerstvech, a to ministerstvu pro místní rozvoj, životního prostředí, dopravy, zahraničních věcí a také v dopise adresovaném Úřadu vlády ČR. A uděláme to opět znova. Musí se v té věci začít jednat, uzávěru kvůli kanálu další desítky let v Bohumíně nechceme,“ uzavřel starosta. Ředitelství vodních cest připustilo, že minimálně do roku 2025 vzhledem k ekonomické situaci není plavební cesta vůbec na pořadu dne.

Lucie Balcarová
tisková mluvčí

Foto: Jiří Spáčil