BOHUMÍN – V úzkém kruhu rodiny, přátel i zástupců města proběhl ve středu 14. prosince v salónu Maryška křest útlé knihy vzpomínek 87leté Brigity Bakovské z Bohumína nazvané Ukradené sny. Ta přežila koncentrační tábory v Terezíně a Osvětimi i pochod smrti do německého tábora v Bergen-Belsenu. Přes třicet let už žije se svým druhým manželem 85letým Emilem Pastuškem v Bohumíně.

„Měla jsem tři sny, které mi nacisté ukradli. Ten první byla má rodina, o tu mě připravili. Zdravotní následky ze všech prožitých hrůz pak způsobily, že jsem nemohla mít děti, což pro mne byla krutá rána. Nalomené zdraví mi pak nedovolilo dostudovat milovanou medicínu a být lékařkou. Absolvovala jsem jen šest semestrů a kvůli tuberkulóze plic jsem ji už bohužel nedokončila,“ zavzpomínala na kruté rány osudu při včerejším křtu Brigita Bakovská.

Brigitě, rozené Steinové, bylo v září 1938 devět let, když musela s rodinou uprchnout před nacisty z rodných Karlových Varů. Na několik let našla azyl v Praze. V roce 1942 ji ale nenávist k Židům dohnala a deportovali ji i s rodiči do koncentračního tábora v Terezíně. O rok později pak následoval transport do Osvětimi. „Bylo mi 14 let, když jsem se tam ocitla. Já a další starší dívky jsme se staraly o mladší děti. Dodnes nezapomenu, když se nás ptaly „Teto, a ty půjdeš taky do plynu? A já půjdu taky do plynu?“ Na tohle se zapomenout nedá, zůstalo to hluboko v nás všech, kteří jsme to přežili,“ řekla Brigita Bakovská.

V červnu 1944 se Brigita Bakovská společně s dalšími ocitla v pracovním táboře v Hamburku. V březnu 1945 přežila pochod smrti do německého koncentračního tábora Bergen-Belsen, kde se o měsíc později dočkala osvobození. „Byla jsem tehdy úplně vyčerpaná. V táboře jsem onemocněla tyfem a lezla po čtyřech. Měla jsem ale pevnou vůli a chtěla žít,“ popsala Brigita Bakovská.

Po válce se jí podařilo dostat do Prahy. Lékaři jí diagnostikovali nález na plicích. V 16 letech vážila necelých 28 kilo. Seznámila se tady se svým prvním manželem Láďou Bakovským a přišla pro ni nejkrutější rána - nemožnost být matkou. Rozhodla se proto, že svůj život zasvětí studiu medicíny. Zdravotní stav jí však nedovolil splnit si ani tento životní sen. Zkoušky musela skládat kvůli onemocnění plic z lůžka v sanatoriu. Její zdraví jí nedovolilo studia dokončit. Namísto lékařky se stala alespoň laborantkou. Osud jí však stále těžce zkoušel. Její první manžel zemřel předčasně na rakovinu. Gita tak opět přišla o milujícího a milovaného člověka. Na jednom z ozdravných pobytů však potkala svého druhého manžela Emila Pastuška. Provdala se za něj a z Prahy se přestěhovala do Bohumína, kde spolu už spokojeně žijí přes třicet let.

„Po válce jsem Němce nemohla ani vidět, ale postupem času se můj názor trochu vytříbil. Nemohu strkat všechny do jednoho pytle. Děti za své rodiče nemohou. Že nám ublížili hodně, je nesporné, a odčinit ty krutosti nelze. Život je někdy těžký, ale také pěkný. Hlavně mladým přeji, aby nikdy nemuseli zažít to, co jsme si prožili my. Ať žijí v míru a bez válek,“ dodala Bakovská.

Paměti pomohla Brigitě Bakovské sepsat 31letá lékařka Andrea Laštovková z Bohumína. „Z krátkých pracovních návštěv u paní Gity se staly hodinové rozhovory plné zajímavých zážitků z jejího života. Jednou se mi svěřila, že by ráda sepsala své paměti, ale shání někoho, kdo by je přepsal. Ráda jsem tuto milou povinnost vzala na sebe i s vědomím pomoci mého manžela, který chová velkou úctu k hrdinům minulosti a sám se také historií zabývá. Velmi si cením odvahy a vytrvalosti paní Gity, bez níž by tady dnes již určitě nebyla,“ uvedla Andrea Laštovková.

S vydáním vzpomínek pomohlo Brigitě Bakovské město, které zajistilo a zaplatilo vydání 36stránkové knížečky vzpomínek. V limitované edici vyšlo 150 kusů. „Autentické a sugestivní vyprávění drobné, ale nesmírně vitální a statečné paní Gity mi připomnělo, že život v míru není žádnou frází. Je to obrovské štěstí. Proto jsem rád, že jsme jí mohli s vydáním knihy pomoci. Věřím, že každý kdo si ji přečte, se aspoň na chvíli zamyslí nad tím, jak velký dar to je a jak snadno o něj lze přijít,“ uzavřel místostarosta Bohumína Igor Bruzl.

K prodeji sbírka vzpomínek prozatím není. Podle zájmu radnice zváží její dotisk a po dohodě s autorkou i případný prodej v městském infocentru. V elektronické podobě najdou zájemci Ukradené sny na webu www.bohumin.cz v sekci Volný čas v kategorii Publikace a tiskoviny o městě.

Lucie Balcarová
tisková mluvčí

Foto: Brigita Bakovská se svým manželem Emilem Pastuškem při křtu její knihy vzpomínek Ukradené sny.

Autor fota: Pavel Čempěl