BOHUMÍN – Očistnou kúrou procházel v posledním roce a půl rybník v bohumínském přírodním areálu Gliňoč. Město využilo alternativní metodu. Namísto odbagrování bahna zvolilo aplikaci speciálních bakterií, které rozkládají mrtvou organickou hmotu. Výsledky biologického měření ukázaly, že kvalita vody je nyní trojnásobně lepší.

„Předloni jsme v rybníce zaznamenali částečný úhyn ryb. Laboratorní rozbory vody prokázaly nedostatek aktivního kyslíku, a tak jsme hledali cestu, jak živočichům pomoci. Vzhledem k tomu, že rybník nemá žádný regulovaný přítok ani odtok, nemohli jsme jej vypustit a bahno vybagrovat. Bagrování by navíc bylo pro místní faunu devastující,“ popisuje Rostislav Palán z odboru životního prostředí a služeb bohumínské radnice.

Silnou vrstvu tlejícího bahna, které během let pokrylo dno rybníka, bylo třeba odstranit alternativní cestou. Místní organizace Českého rybářského svazu Bohumín doporučila městu využít speciální bakterie, které mají schopnost odbahnit vodní plochu biologickou cestou. Zároveň čistí vodu a zlepšují její kyslíkové vlastnosti. Využívají se například v horských oblastech při čištění ples či v různých rybochovných zařízeních.

„S aplikací materiálu do rybníka jsme začali loni v květnu. V pravidelných intervalech jsme pomocí dávkovací rakety vsypávali doporučené dávky bakterií do různých částí rybníka,“ říká Palán s tím, že zpočátku šlo jednorázově o pět kilogramů bakteriálního prášku, postupně se dávka snižovala. Během celého očistného procesu pojal rybník téměř 30 kilogramů přípravku.

„Už během prvních měsíců byly výsledky na první pohled zřetelné. Nyní jsme s odstupem času požádali o opakované měření, abychom měli efekt podložený laboratorně. Zatímco loňské výsledky ukázaly pozvolné zlepšení, letos došlo podle hydrobiologa, který vodu analyzoval, dokonce k trojnásobnému zlepšení kvality vody. Za zlomek ceny, kterou by si vyžádalo vybagrování dna, jsme dosáhli stejného efektu. Za materiál jsme zaplatili 40 tisíc korun, aplikaci jsme zvládli vlastními silami,“ podotkl Palán.

Jak dodal, došlo také k výraznému zmenšení objemu bahna na dně rybníka, a to zhruba o čtyřicet centimetrů. „Bakterie byly pro vodní ekosystém prospěšné a prokazatelně zlepšily podmínky místní fauny i flóry. Přidaným efektem je optické zprůzračnění hladiny. Ryby lze nyní pozorovat až do hloubky jednoho metru,“ konstatoval. Rybník přesto může kvůli svému umístění působit v některých dnech zaneseným dojmem. Nachází se uprostřed lesa pod kopcem a v případě větru nebo deště se na jeho hladině tvoří povrchové usazeniny prachu a pylu. „V očích laické veřejnosti se může zdát, že je voda kalná a špinavá. Jde ale jen o tenký film na hladině, který při změně klimatických podmínek zase zmizí. Pod ním je voda s výraznou tmavě modrou barvou,“ upozornil Palán. Projekt čeká ještě na finální vyhodnocení odbahnění a měření kvality vody, které proběhne během října.

Rybník se nachází v přírodním areálu Gliňoč, který je součástí územního systému ekologické stability. Město do revitalizace této oblasti investovalo v posledních letech dva miliony korun. Cílem bylo zajistit zadržování vody v krajině. To se podařilo vybudováním soustavy čtyř průtočných tůněk, které doplnily stejný počet těch stávajících. V areálu přibylo i broukoviště, hadník a zimoviště pro obojživelníky. Součástí novinek byl i mobiliář pro návštěvníky v podobě menšího dřevěného altánu s ohništěm a posezením, odpočívadel a stojanů na kola.

Jana Končítková
tisková mluvčí

Foto: Pavel Čempěl a Jana Končítková