Od povodně v Bohumíně uplynul měsíc. Život ve městě na soutoku řek Odra a Olše se vrátil ke zdánlivému normálu. V zaplavených oblastech však lidé stále uklízejí a potýkají se s tím, co jim velká voda vzala. Opravují, vysoušejí, někde ještě stále čerpají vodu. Stav nebezpečí, který pro Bohumín i jiná zatopená města vyhlásil hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas, po měsíci skončil. Bohumínští úředníci v minulých dnech hromadně odeslali 63 žádostí zatopených lidí o třiceti tisícovou povodňovou dotaci na ministerstvo pro místní rozvoj. Než peníze z ministerstva dorazí na účet města, vyplatí lidem město ze svého rozpočtu téměř 2 miliony korun, aby peníze mohli co nejdříve použít na stavební práce či nové spotřebiče a kotle, které jim vzala voda.

"Stav nebezpečí nám pomohl nejen financovat některé úklidové práce, práci hasičů, odvoz odpadů, ale také provést neprodleně demolici jedné nemovitosti, což by bez tohoto stavu trvalo administrativně mnohem déle. Když dnes svítí slunce, nejsou již následky povodně na většině míst na první pohled vidět, ale je za tím spousta práce mnoha lidí a opravdová dřina samotných zatopených rodin. A z prvotního vyčíslení škod je zřejmé, že souhrnné náklady budou v řádu desítek milionů korun," řekl starosta Bohumína Petr Vícha.

V Bohumíně vnikla voda do šesti ze sedmi městských částí a napáchala škody za více než 75 milionů korun. Podle vodohospodářů vtrhla do města více než stoletá voda z Olše a více než dvacetiletá voda z Odry. Také hladina místních toků se pohybovala na úrovni přesahující dvacetiletou vodu. Zaplavila 450 domů, u 56 z nich pronikla rovnou do bytů. Jeden z domů nechalo město zdemolovat. U postižených rodinných domů se celkové škody odhadují na více než 17 milionů korun. Na městském majetku způsobila voda škody za více než 10 milionů korun. Poškodila také výstavbu teplovodu z Dětmarovic, kde napáchala škody za několik milionů korun. Voda poškodila 108 hektarů pozemků, 635 hektarů plodin a zničila 173 tun krmiv a steliv. Kromě jiného poničila i technickou památku a to pěchotní srub MO-S5 Na Trati, kde škody odhadují na 130 tisíc korun.

Ve městě se teď odstraňují povodňové škody. Vysoušeče jedou naplno a odváží se odpad. Od května se už na skládku vyvezlo téměř 2 tisíce tun povodňového odpadu. Úředníci mapují také místa, kde voda způsobuje problémy a na které se město zaměří a bude je v budoucnu nutné koncepčně řešit. Úředníci evidují celkem 18 míst v městských částech, kde může voda působit problémy.

Město jedná také s vodohospodáři a správci vodních toků o dalších možnostech protipovodňové ochrany. Valy proti velké vodě za 120 milionů korun vznikly v minulých letech ve Starém Bohumíně a Šunychlu a měly by místní chránit proti stoleté vodě. Další ochrana před povodněmi vzniká při stavbě dálnice D1 a plně bude fungovat, až po jejím dokončení. V městských částech Vrbice a Pudlov protipovodňové hráze zatím chybí. Povodí Odry je u obou staveb v jiné fázi příprav, naráží na problémy s výkupy pozemků. Ve Vrbici by výstavba hrází stála zhruba 60 milionů korun a realizace by byla možná nejdříve v letech 2012 až 2013, v Pudlově se zatím hrubé stavební náklady odhadují asi na 200 milionů korun a projekčně se začnou připravovat nejdříve v roce 2013. Výstavba hrází v Pudlově bude totiž mnohem náročnější než u všech předchozích. V některým místech by hráz měla dosahovat v poměrně velkých délkách výšky až 4,5 metru. Stavba však nevyhovuje podmínkám pro získání státní dotace z ministerstva zemědělství. Podle dotační metodiky překročí náklady na vybudování hrází hodnotu majetku, který by měly ochraňovat.

„Jednáme s Povodím Odry, aby se i přesto pokusilo urychlit přípravu a výstavbu zbývajících protipovodňových hrází ve Vrbici a Pudlově. Město už v minulosti změnilo územní plán, aby bylo možné kvůli stavbám problematické pozemky vyvlastnit. My teď posoudíme, zda kvůli velké vodě nezměníme v některých místech územní plán, aby lidé v místech, které by mohla voda ohrozit, nemohli stavět. Žijeme na soutoku dvou řek, takže si musíme uvědomit, že žádná ochrana nebude nikdy stoprocentní. Ale musíme udělat vše pro to, abychom nebezpečí zmírnili,“ dodal Petr Vícha.

Velká voda přinesla bohužel i v Bohumíně přemnožení komárů. Stovky lagun, které po povodni vznikly, se totiž staly jejich líhništěm. Ve spolupráci s krajskými hygieniky se ze 17 vytypovaných lokalit v Bohumíně ošetřila postřikem proti komárům tři nejproblematičtější místa – v Pudlově, ve Starém Bohumíně a v parku Petra Bezruče v centru Bohumína. Komáři však mají „dolet“ až 10 kilometrů a v okolních městech, na loukách, v lesích i u polských sousedů za Odrou existují stovky nepřístupných lagun, kde není technicky možné postřiky provést. „Lokální postřik má omezený efekt, protože do ošetřených míst doletí komáři odjinud. Navíc není možné aplikovat plošný postřik, Bohumín je zastavěný a má i chráněnou přírodní památku Hraniční meandry Odry, kde není postřik kvůli ochraně zvířat možné provést. Hubí totiž veškerý blanokřídlý hmyz. Postřiky nás nezachrání, musíme se se situací vyrovnat, jedině počasí a příroda sama se s kalamitou může vypořádat. Jedinou možnou ochranou je použití osobních repelentů,“ uzavřel vedoucí odboru životního prostředí a služeb bohumínské radnice Pavel Klimovič.

Lucie Balcarová
tisková mluvčí

Foto: Petr Piechowicz